Pod obrovským příkrým travnatým kopcem jsem upadla a sedřela si kolena do krve
Odřeniny mi připadaly bezvýchodné, neřešitelné, navždy
Včera jsem stála coby Hélios, i on možná někdy váhal kudy kráčet
Lidé ho postavili nad moře
Vyřešilo to zemětřesení
Často v životě váháme nad krokem
Spousta rozhodnutí padne, dobrých, špatných, velkých, malých
Na některé kroky je již pozdě, nelze změnit, co bylo
Na některé kroky není nikdy pozdě
Nezáleží u nich kdy, na jak dlouho nám změní život, nebo snad jeho zbytek, ale jak
Jen podstoupit to malé soukromé životatřesení
Možná zastřihnout růže času
se některým z nás podaří
„zastřihnout růže času“ jsem si vypůjčila, nejsou moje, ani slova a ...růže?
Růže jsem včera dostala