Když odložím brýle a zahledím se do tváře v zrcadle
Není to tak zlé
Po vráskách ani památky
Když pohlédnu přes sklíčka brýlí
vidím úsměv
To on mi dělá rýhy kde loni ještě nebyly
*
Před mnoha lety jsem měla ostříží zrak
ale úsměv nikdo neviděl
*
Pak že jen mládí dokáže být šťastné a krásné
Odpovím – v tom to není
(Bolero, 1975)
(věnováno Virginii W. ;) )