Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

svlékání

11. 08. 2015 15:13:12
Evo, vrať se, máš šanci potkat Adama, nejprve však vysvlékni svůj šat. Hade, pro začátek bych ochutnala tvoje jablko, kolikrát za život se vysvlékáš ty?

Když už se bosýma nohama vyšplhala kamsi vzhůru po rozmoklém kopci, kdy ji nohy neposlušně sjížděly při každém druhém třetím kroku zpět, ocitla se na místě, odkud dokázala sledovat východ slunce.

Zablácená, upachtěná, ve starých hadrech, které by ti lidé tam dole na sebe již neoblékli. Připadala si nahá. A kdyby nebyla vychována v civilizované společnosti, klidně by se svlékla.

Musíš se vrátit k přírodě, tam patříš, slyšela uvnitř sebe volání z dávno opuštěného ráje.

Pocítila svobodu. Svobodu, která je pod neustálými ataky moci peněz, prožitků z minulosti, dole stojícími nevěřícími, kteří by ji rádi s falešným soucitem stáhli svými záchrannými lany zpět nebo ukamenovali. Jako by svoboda byla koulí s průhlednou neprolomitelnou stěnou, ve které je místo pro tolik lidí, kolik jich je schopných žít bez závislosti na zlu.

Slábnoucím zrakem si paprsek po paprsku vědomě zakreslovala do svého podvědomí. Každou šedavou čmouhu na obloze, která se s přibývajícím sluncem stávala bělavější. Výjevy na horizontu. Zvuky prociťovala tak, aby z nich zůstalo uchováno co nejvíce na dobu, až sestoupí zpět. Dolů. K těm malicherným lidičkám, kteří více mluví, než vnímají.

Posadila se. Shlédla na přilehlé louky, na trávy, ze kterých osychal večerní déšť. Její Mokřáci a Víly s pavučinkovými sukněmi na ni mávali. Jsme tu, zatančíme ti.

Usmívala se. Jakoby se v její tváři odráželo slunce víc a víc. Jakoby těm dole posílala to, co před chvílí načerpala ze slunce. Rozproudil se tok energií. Čím déle probíhal, tím více měla pocit, že ji cosi nadnáší. Luční obyvatelé tančili a zvonky jim zvonily, kobylky nadskakovaly a cvrčely.

Mezi fialkově zbarvenými zvonečky v zelené trávě, mezi načervenalými slzičkami Panny Marie, jejími žlutavými pantoflíčky, zelení hnědavě lesklí tanečníci z dlouhých stébel trávy. Na pozadí na pomyslném plátně za taneční scenérií se mihly obrazy. Ohrady, ploty, slzy a obrovská síla vše zvládnout. Taková hloupost!

Postavila se, zamávala oběma rukama svým tanečníkům. Přivřela víčka.

Čím více dávám, tím více dostávám.

Autor: Olga Vodová | úterý 11.8.2015 15:13 | karma článku: 10.97 | přečteno: 780x

Další články blogera

Olga Vodová

až za hrob (s trochou korekce)

Nech mě v mém světě volně dýchat i já tě nechám v tvém buď mi věrný v touze být se mnou. Věř že mé kroky směřují vždy za tebou

4.2.2017 v 19:45 | Karma článku: 6.47 | Přečteno: 105 | Diskuse

Olga Vodová

Zuby, lyže, ach, ti muži

Pobíhám nahá po bytě, když v tom mi zapípá esemeska. Kolegyně z práce již dávno při kávě projíždí internet a posílá mi odkaz na návod jak si správně vybrat běžecké lyže.

26.1.2017 v 19:55 | Karma článku: 10.50 | Přečteno: 383 | Diskuse

Olga Vodová

tam (jedna vzpomínka)

tady je tady ale tam chci být sama sebou s bosýma nohama a holou hlavou s tvými vlnami kterým věřím rozfoukat mosty tady tam

14.1.2017 v 19:30 | Karma článku: 6.59 | Přečteno: 136 | Diskuse

Olga Vodová

Přání síla sníh - vzpomínka na šamana

Vločka za vločkou si vypráví a rozeznívá pod botami křupání. Křupi křoup křupi křoup vrzi vrz .......

11.1.2017 v 20:10 | Karma článku: 6.58 | Přečteno: 99 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Stanislav Salvet

Slzy jednorožce

Ve starobylém lexikonu radí dávný rádce, jak uhranouti ženu, by svolna byla k lásce....................

21.7.2017 v 21:06 | Karma článku: 4.04 | Přečteno: 93 | Diskuse

Dita Jarošová

Slone v porculánu!!

Vracím se opět ke kauze nekonání letošního Open-air festivalu, legendárního českého Woodstocku... Postoj mnoha instancí k vám se mi zdá být mírně řečeno rozpačitý. Samozřejmě nejvíc mne "dostal " okřídlený několikanásobný termín

21.7.2017 v 17:32 | Karma článku: 7.03 | Přečteno: 203 | Diskuse

Milan Slanina

Já, já já, ... jenom já !!!

Vybral jsem si čas, způsob, místo i stav. Všechno, co jsem si v tomto životě prožil, mělo svůj smysl a já nemusím ihned vždy chápat, proč se mi to či ono stalo. Tento smysl však trvá dál a přesahuje mé rozumové vnímání světa.

21.7.2017 v 8:52 | Karma článku: 9.83 | Přečteno: 385 | Diskuse

Zdeněk Pokorný

At to uteče v práci :-).....aneb skrytá reklama na značku benzínové pumpy

.....je jedno jak dlouho ,jestli jen hodinu ,den ,nebo celý život .....důležité je , že tomu tak dávno je ..... Zdeněk Pokorný

21.7.2017 v 7:35 | Karma článku: 4.12 | Přečteno: 276 | Diskuse

Marcela Valouchová

Šutr 12 - Lex

V přistávací budově je čekalo překvapení. Jen co otevřeli dveře, sesypal se na ně hlouček mladých lidí oblečených v nejmodernějších společenských šatech centra Domoviny s úsměvy na rtech. Rozdávali letáky, skandovali hesla.

21.7.2017 v 7:20 | Karma článku: 4.31 | Přečteno: 151 | Diskuse
Počet článků 143 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 589

Zlo je tady proto, abychom rozpoznali dobro. Nenávist proto, abychom zjistili, že bez lásky se nedá žít. Čím více si budeme nasazovat masky, tím nám bude hůře a je jedno, zda to bude maska anděla či ďábla. Masky patří na karneval..., já tam již byla ;) Člověk má být tím, kým je, andělem nebo ďáblem... Lépe tak, než bytostí s člověčí maskou.

Seznam rubrik

Oblíbené články

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.