Kapacity nemocnic vs. očkování, testování
V době objevení se nového viru, mám tím na mysli onoho vetřelce, kterého jsme pojali jako útočníka, jsme mu vyhlásili válku. Rouškami, testováním, karanténami, očkováním. Počáteční hysterii, kdy jsme se před ním začali hromadně skrývat, zavírat živnosti, služby, školy, kulturu, sport, dokážu pochopit. Ale z pokračování této hysterie je mi více jak půl roku nevolno a smutno. Smutno z toho, že lékaři vědí, že tento nezvaný host je naším parťákem navždy. A pokud to nebude on, přijde jiný. Lékaři vědí, ale vláda si stále vede svou. Je nekompetentní, neboť zdravotníkům, lékařům, hygienikům nedovoluje chránit zdraví lidí a nastavit pravidla, jak umožnit fungování firem, služeb, v obchodech, restauracích, hotelích, bazénech, wellness, tělocvičnách, hřištích, divadlech, kinech, kadeřnictvích, kosmetických salonech, ve školách a prostě nechat nás bez psychického nátlaku žít byť s respektem k přítomným virům.
Nikdo nemyslí na psychické zdraví lidí a klidně nařídí antigenní testování dospělých na pracovištích a dětí, když přijdou ráno do škol. A všichni ti otestovaní pak čekají, zda mohou do práce, do škol a nebo musí na další testy, kde se dozví, že původní test byl asi chybně pozitivní. Nikdo nevnímá děti, které budou čekat na výsledek, a pak budou poslány před zraky spolužáků domů a jejich rodiče nebudou moci do práce. Kam se nám ztratilo GDPR, že?
Respekt, to je to slovo, které naše vláda nazná. Respekt vůči národu, zdraví lidí a nyní - respekt vůči covidu, který tu prostě je a bude. Musíme se s ním naučit žít a nastavit pravidla, aby vše mohlo fungovat. Lockdowny přece nefungují.
Nefungují a ohrožují lidské zdraví.
A já vyjadřuji velmi vážnou obavu, že očkováním, testováním a lockdowny se učíme zakrývat potřebu řešit fungování lékařské péče a mám o to větší obavu, že namísto pomoci zdravotnictví, nám bude diktováno, že při každém dalším novém viru se musíme všichni očkovat a skrývat. Snižovat vlastní imunitu a omezovat svůj vlastní život.
To jsme tak sebestřední a nechceme myslet na zdraví našich potomků a generací po nás? A kdo bude vše platit, když se zakazuje pracovat…
Přeji si, aby v podzimních volbách vyhrála mladá generace, generace našich dětí!
P.S.: obrázek v perexu - nemám ráda ty obrázky s virem. Mladé jarní tulipány a malé staré zrcadlo, které dokáže odrážet jen něco, krása života je otázkou hry barev, kompozice a světla.
Olča Vodová
Kolik očí, tolik radosti, smutku a naděje
(přes plot pro pírko jsem nikdy neskočila, pro žádné, ani pro bílé, natož barevné, nepotřebuji jiné peří, mám svou kůži a té věřím)
Olča Vodová
Letím
(měla jsem takovou fantazii, no, ne jednu, bylo jich více, tak si tedy klidně letím... a v tom to přichází)
Olča Vodová
zdánlivě zadarmo
(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)
Olča Vodová
Divoké devadesátky
- oceán možností (listuji fotografiemi, listuji fotografiemi, listuji fotografiemi, listuji fotografiemi)
Olča Vodová
ranní heřmánkový čaj
(heřmánkový? já tedy ano, ale třeba i mátový, jasmínový nebo jen takový, co vám dobré ráno napoví...)
Olča Vodová
pavoučí jaro - melancholická
(při pohledu na pavučinu počátkem března mě napadly podivné myšlenky.., jak vlastně plete sítě pavouk? čáry máry? na cukr-na kafe?)
Olča Vodová
probouzení
(někdy i jen barva vyvolá vzpomínky, a taky roční období, i květy jiné než fialky...................)
Olča Vodová
křižovatky a bohatství
(stál tulák na břehu vzdáleného moře, stála tulačka na břehu blízké řeky, po hladině si plula bárka, na břehu bosí šťastní domorodci)
Olča Vodová
paprsky v trávě jako žlutá kuřátka
(také jste šli někdy parkem na sklonku zimy?).....................................................................................................
Olča Vodová
fantazie
(ve stresu to neuvidíte, uvolněte se, prosím, začínáme) ..............................................
Olča Vodová
roztesknila mne
(často si říkám, zda jsou černobílé fotografie smutné nebo jen mají hloubku, veselé mi nepřipadají snad nikdy, možná spíše čisté)
Olča Vodová
srdce z provázků
(na zemi leželo osamělé srdce) ......................................................................
Olča Vodová
Krásy okamžiku
(na břehu jezera kdosi vysekal kus ledu)............................................................
Olča Vodová
Oblaka, nebe a moře
(a van Gogh namísto nebe, jakoby seslal nám shůry moře) ............................................
Olča Vodová
Patříme k sobě
(jako šálek s čajem, jako slunce a smích, jako tóny ukryté ve vinylové desce, jen je rozeznít......)
Olča Vodová
vodní zrcadlo
(kdyby ta louže měla duši, možná by opěvovala černou a bílou, které jí tak sluší)...................
Olča Vodová
hledání konce zimy
(na Rokytce jsem dnes zahlédla volavku, rozkvétající kočičky kapkami deště obsypané, každých z nás něco vidí)
Olča Vodová
Políbit minulost
(věnuji všem, co tápají, věnováno i mně, neboť si občas nejsem jistá, zda jsem již políbila........)
Olča Vodová
Moje volební kalkulačka - jsme všichni ochotni a připraveni volit svým vlastním srdcem?
Na sklonku roku mám neskromné přání – otočit zběsilost chování celého lidstva o 180° a necválat po spirále nazpět ke zvyklostem antiky................................................................................................
Olča Vodová
Cesty adventně
z padajících vloček měl být řetěz, namísto řetězu mokrá cesta kolem Labe a Vltavy, jakoby nestačilo si dojet do Mělníka
předchozí | 1 2 3 4 5 6 7 ... | další |
- Počet článků 219
- Celková karma 6,57
- Průměrná čtenost 506x