„Zastřelen na útěku, na pohřeb nejezděte“
Procházela městem z exkluzivní nablýskané lázeňské části do exkluzivně historicky bohaté převážně s opadanou omítkou, zaslepenými okny, zchátralými budovami, které zabíraly snad polovinu plochy města v údolí. Působilo to až jako vybydlené sqauty. A přesto uvnitř sebe cítila krásno tam uvnitř, ale i okolo, temné krásno umocněné blížícím se deštěm. Míjela spoustu domů označených jako národní kulturní památka se smutnou nefasádou, neobývané, pusté. Přirovnávala to tajemné pohraniční město k pohřebišti lidské spekulace se skvostnou historií hornického města sahající do středověku. V době své největší slávy a rozmachu nejhustěji osídleného města střední Evropy. Architektonicky srovnávané s Českým Krumlovem. Na svazích však již stála běžná obydlená zástavba.
Hlavní ulice, chodníky kolem byly nedávno modernizované. Město podpořilo majitele renesančních, gotických památek v rekonstrukcích domů, ne všichni projevili zájem, ne na všechny se zřejmě dostalo. Stoupala dlouhou ulicí vzhůru na horní konec města až ke kostelu. Hlavní historické náměstí s architektonicky skvostnou budovou radnice, muzeem a výsostným kostelem. Již na dálku zahlédla Bránu svobody. Ještě než k ní došla, míjela barokní sloup se sousoším Nejsvětější Trojice a kašnu s tryskající vodou. Poklekla před Bránou svobody, sklonila hlavu, sklopila oči. V úctě před životem a k odpuštění za zlo páchané lidmi na lidech. Vnitřně cítila a ze svého života věděla, že reliéf muže na soše s rozlomenou mříží je ponížený muž, který se nevzdal v čistotě a bezmoci svého jednání. Ze druhé strany plastiky reliéf ženy, která nesla neúměrnou tíhu nespravedlivého krutého trestu jejího muže, bratra, syna. Strach a starost o něho, o jejich děti, péče o jejich rodiče, o živobytí, žádosti o milost – zamítá se! Cesty na soudní jednání, cesty na návštěvy do věznice - byl převezen, jedete zbytečně! Výslechy, nekončící perzekuce jeho rodiny, rodiny na domnělé svobodě. Ne každá si udržela zdraví a zdravý rozum. Jak může člověk pošlapat člověka, utýrat ho?, napadlo ji. Kde jsi byl, Bože, žes´to dovolil? Odpusť mi na tomto duchovním místě, prosím, že se tak rouhám, napřímo doptávám.
Šestnáct kamenů Křížové cesty ke svobodě. 270 původně půl metru vysokých schodů hrůzy, které museli političtí vězni každý den sestoupat k uranovému dolu a po práci vystoupat. Když k nim došla, byla to již jen replika, prošla je dvakrát. Ze zatažené oblohy se spustil hustý déšť. Přesto se vydala po stezce Jáchymovského pekla. Šedesát let po amnestii. Krásná příroda se zbytky tohoto koncentračního tábora pro politické vězně. V promočených botách sestoupila nazpět do údolí.
Čech Čecha týral, až ho utýral. Pro jeho pracovitost, zručnost, pro vlastní prací a přičeněním nabytý majetek, pro vzdělání, inteligenci, pro schopnost umět se postarat sám o sebe. Ze závisti. Závist!!! V době, kdy lidé příliš bděli? Verdikty soudů zněly: Majetek propadá státu, ztráta čestných práv občanských, peněžitý trest ve výši… Sedlák do uranových dolů, selka vystěhována jen s osobními věcmi na druhý konec republiky na státní statek do nájmu. Ten, kdo byl nejvíce nebezpečný režimu, nechtěl darovat státu vlastní majetek, dostal verdikt nejvyšší - trest smrti. Zato, že nesouhlasil, za svůj postoj a názor. Těžká doba, které bylo až nemožné se postavit.
„To je bída, jak může člověk zradit člověka?“
Cesta městem |
Historie se opakuje ve spirále.
Volme svobodu pro všechny, nejen pro někoho.
Memento mori pro znalé, memento mori pro nepoučené.
Olča Vodová
Naděje
(známá místa, která často míjíme a stačí slunce a jasná obloha a jiný úhel pohledu, ...občas promlouvají)
Olča Vodová
Krása tajemství
(napsáno v podvečer jednoho jarního dne, kdy si počasí dělá, co chce, jaro-nejaro, namísto počítání sněhových vloček si jen tak píšu...)
Olča Vodová
Kolik očí, tolik radosti, smutku a naděje
(přes plot pro pírko jsem nikdy neskočila, pro žádné, ani pro bílé, natož barevné, nepotřebuji jiné peří, mám svou kůži a té věřím)
Olča Vodová
Letím
(měla jsem takovou fantazii, no, ne jednu, bylo jich více, tak si tedy klidně letím... a v tom to přichází)
Olča Vodová
zdánlivě zadarmo
(svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...,svoje slunce si musíme najít sami, pokud ho nemůžeme najít, hledejme ho v sobě...)
Další články autora |
Tři roky vězení. Soud Ferimu potvrdil trest za znásilnění, odvolání zamítl
Městský soud v Praze potvrdil tříletý trest bývalému poslanci Dominiku Ferimu. Za znásilnění a...
Moderní lichváři připravují o bydlení dlužníky i jejich příbuzné. Trik je snadný
Premium Potřebujete rychle peníze, pár set tisíc korun a ta nabídka zní lákavě: do 24 hodin máte peníze na...
Takhle se mě dotýkal jen gynekolog. Fanynky PSG si stěžují na obtěžování
Mnoho žen si po úterním fotbalovém utkání mezi PSG a Barcelonou postěžovalo na obtěžování ze strany...
Školu neznaly, myly se v potoce. Živořící děti v Hluboké vysvobodili až strážníci
Otřesný případ odhalili strážníci z Hluboké nad Vltavou na Českobudějovicku. Při jedné z kontrol...
Prezident Petr Pavel se zranil v obličeji při střelbě ve zbrojovce
Prezident Petr Pavel se při střelbě na střelnici v uherskobrodské České zbrojovce, kam zavítal...
Symbol pařížského kabaretu Moulin Rouge v troskách. Lopatky mlýna se zřítily
V noci na čtvrtek se v Paříži zřítily lopatky větrného mlýnu, který je symbolem kabaretu Moulin...
Vrchní soud rozhodne o odvolání muže, který dostal devět let za týrání družky
Olomoucký vrchní soud dnes rozhodne o odvolání Tomáše Heráka ze Šumperska, kterému krajský soud za...
Langšádlová končí jako ministryně pro vědu a výzkum, oznámila TOP 09
Helena Langšádlová z TOP 09 končí ve vládě Petra Fialy. „Předsednictvo TOP 09 děkuje ministryni pro...
KOMENTÁŘ: Český důchodce, pro vládu nepřítel číslo jedna
Vláda dokola opakuje, že nebude na důchody pro příští generace a zbankrotujeme. Nic takového...
RECEPČNÍ
Quality Hotel Brno Exhibition Centre
Jihomoravský kraj
nabízený plat:
30 550 - 30 550 Kč
- Počet článků 221
- Celková karma 6,63
- Průměrná čtenost 501x