Bez korekce
Olča Vodová
Cesty adventně
z padajících vloček měl být řetěz, namísto řetězu mokrá cesta kolem Labe a Vltavy, jakoby nestačilo si dojet do Mělníka
Olča Vodová
Venku si sněží
❄️❄️❄️(byl páteční podvečer druhého prosince ❄️ ❄️, trouba si pekla❄️❄️, pejsek pospával❄️❄️) ❄️❄️❄️
Olča Vodová
Nejen
Když dojde ti dech ve vlastních zdech... A ocitneš se ve směšném ponižujícím zrcadlovém bludišti.... (věnováno pánovi milujícímu zmrzlinu)
Olča Vodová
Media či vědecké znalosti, co lidstvo zahubí? Nechá žít?
Kolik válek člověk za svůj život prožije? Občas si sypu na hlavu popel, abych na chvíli povstala z popela a bylo mne na vteřinku vidět nad hlavami ostatních lidí. Proč ten popel?
Olča Vodová
Babí léto
Mám ráda cestování. Možná to je dáno mým měsíčním znamením, možná tím, že jsem spoustu let byla vožena, a to jen občas. Možná tím, že jsem se kdysi přestěhovala poměrně daleko od rodičů a za nimi pak, jak jen to šlo, dojížděla.
Olča Vodová
Na nábřeží
(ráno po dlouhém dešti a krátké noci kdy dávno již měsíc ztratil moci a pravé slunce ještě vyčkávalo nad ranní kávou)
Olča Vodová
a tak jsme šťastnější
(navzdory partiím politiků a těsným šatům na dně komody uprostřed žhavého léta pod vrstvou zimních svetrů čekajícími na léto příští)
Olča Vodová
potkala jsem černého pejska
(máš-li pacičku... máš i kapičku máš-li pacičku... máš i kapičku máš-li pacičku... máš i kapičku máš-li pacičku... máš i kapičku...)
Olča Vodová
kvůli tvému básnění
(nekupuji noviny a šetrným pohybem otevírám svůj notebook aby se nepoztrácela písmenka tvých myšlenek a pocitů)
Olča Vodová
a déšť matkám
smývá ...................................smývá .....................................smývá .....smývá
Olča Vodová
děkuju deštivému ránu
(co zamáčkne budík a přinese snídani do postele svému pánu a emailem pošle omluvnou zprávu že bude mít zpoždění)
Olča Vodová
dvě oplatky od kávy (bez korekce)
..od kávy a čaje co vůněmi hraje líbezné písně flašinetu u vchodu do kavárenského kabinetu..........
Olča Vodová
Oči (bez korekce)
májové... májově... hledící... na rozkvetlou... zlatici... a... uši... otiskující... do paměti... šum... jejích... lístků...
Olča Vodová
Bez brýlí ani na krok z domu
Bílá sobota začala pádem z invalidního vozíku. Ranní slunce na bezmráčkové obloze a ještě trochu chladný vzduch mě doprovázel na obvyklém okruhu s naším pejskem. Okolo řeky a otočkou přes druhý most.
Olča Vodová
Měla jsem deja vu
jako bych byla na poště. V rámci nádherného počasí, blížících se Velikonoc, jsem podlehla a vzala si pár dnů dovolené. Pondělí mi bylo z organizačních důvodů na pracovišti odepřeno, takže dnes je můj první dovolenkový den.
Olča Vodová
pohádka..., pohádka..., pohádka...
(pro starší a pokročilé mladé a odvážné vzpomínky tak prapodivně vzdálené černobílé láskyplně zářivé trochu naivní pošetilé ...sátnicky pošetilé)
Olča Vodová
rozmary
také to tak máte? každé ráno na ramíncích čekají s nastraženým límcem a líně na mě mrkají, je období převlékání kabátů
Olča Vodová
mé jaro
jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo jaro se zbláznilo
Olča Vodová
tání
nad hlavou mi dnes proletěly labutě nad hladinou řeky bylo slyšet jejich perutě a kachní houf si plaval dál. . . .
Olča Vodová
Jaro si vykouklo
Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem Dáma s kloboukem
následující |
Počet článků 217 | Celková karma 6.78 | Průměrná čtenost 509 |
Profesí jsem střelec, svými šípy však již šetřím ;)...