Jakobys´ tu byl (bez korekce)

neměň se ani já se nebudu měnit jen v čase náš prostor změnami bude ovlivněn nechť naše přání se plní

Když křídlům chybí perutě

žádný vítr je nevznese

Když dlaním chybí dlaně

letní sluneční vítr

jim rány na kůži na chvíli pohladí

Když očím chybí zapomnění

první pohled na známá místa vše oživí

Pak trnovou cestou kráčí bosé nohy uplakané duše

Kdo nenaučil se žít život člověčí

rád přijme bolesti jiných

I to je cesta

člověk má být tím kým je

ne bytostí s člověčí maskou

andělskými křídly povznese ty kteří žít umí

Těm co na pravdu a prostotu dávno zapomněli

pevným lanem cestu vyklestí