krok kroky, rok roky

Nedávno jsem běžela z toho obrovského příkrého travnatého kopce. Včera byl tak malý, vlastně to nebyl ani kopec

Pod obrovským příkrým travnatým kopcem jsem upadla a sedřela si kolena do krve

Odřeniny  mi připadaly bezvýchodné, neřešitelné, navždy

Včera jsem stála coby Hélios, i on možná někdy váhal kudy kráčet

Lidé ho postavili nad moře

Vyřešilo to zemětřesení

Často v životě váháme nad krokem

Spousta rozhodnutí padne, dobrých, špatných, velkých, malých

Na některé kroky je již pozdě, nelze změnit, co bylo

Na některé kroky není nikdy pozdě

Nezáleží u nich kdy, na jak dlouho nám změní život, nebo snad jeho zbytek, ale jak

Jen podstoupit to malé soukromé životatřesení

Možná zastřihnout růže času

se  některým z nás podaří

„zastřihnout růže času“ jsem si vypůjčila, nejsou moje, ani slova a …růže?

Růže jsem včera dostala